Co říkáme na otázku: Jak se učit?

1. Žák je vyzýván k učení, je mu předepisován obsah a rozsah učiva, ale postup je necháván na něm (učení metodou pokusu a omylu) metodou pokusu a omylu)

2. Žák musí dostat od učitele nebo od rodiče určitý návod, jak postupovat (učení podle instrukcí, učení nápodobou vzoru)

3. Žák je vyzýván, aby změnil svůj způsob učení (učení nápodobou neexistujícího typického žáka na určitém stupni školy podle pokynů učitele)

4. Žák je vyzýván, aby respektoval velmi obecná doporučení, zásady " univerzálního" učení (řízené samoučení pomocí příruček)

5. Žák je vyzýván, aby respektoval poznatky získané psychologickým výzkumem lidského učení; množství psychologických teorií a psychologických "škol" (učení vysvětlováním, výcvikem, přeučováním) Problém dosavadních přístupů - nepočítají s individuálními zvláštnostmi žáka - nepočítají s těmi postupy učení, k nimž se on sám zatím dopracoval  - chtějí tyto postupy předělat, aniž hlouběji poznaly „ někdy je dokonce chtějí zlikvidovat ve prospěch hromadně doporučovaných postupů

Při výuce hry na zobcovou flétnu musíme respektovat hledisko vývojové, osobnostní a psychologické, neméně důležitá je i volba správných podkladů, metod i způsobu výuky. 

K zamyšlení: 

VY - vysvětlení, proč něco řešíme, čím se zabýváme. Porozumění a motivace.

U - ukázka, postupu, ve třídě nebo v přírodě, práce venku, exkurze.

Č - činnost, která se opakuje, učí se používat získané dovednosti.

O - oprava a kontrola, projevení zájmu o činnost, kontroluje pedagog i děti.

V - vybavovací pomůcky, opakování nabytých poznatků a zkušeností.

A - aktivní opakování, dřívější poznatky se opakují a navazuje se na zkušenosti.

T - testování, zpětná vazba o stavu vědomostí